Poprvé ve své kariéře se vydal na IQ Jänner Rallye Libor Šašek s již zkušenějším Stanislavem Viktorou. Stanovený cíl, dokončit soutěž a nasbírat cenné zkušenosti, se mladým Západočechům podařilo splnit. Navíc si připsali body za druhé místo ve třídě A5, která bohužel oproti minulým letům nenabídla početné startovní pole.

Právě malý počet soupeřů ve třídě Libora velmi mrzí. „Když jsme se do soutěže se Standou přihlašovali, rozhodně jsme neočekávali tak malou konkurenci. Na první pohled se vše zdá být jednoduché. Každého asi nejprve napadne vidina laciných bodů. Když jsem se však nad situací zamyslel hlouběji, už mi to tak jednoduché nepřišlo. Představa tolika ostrých kilometrů mě nenechávala klidným. Rozhodli jsme se neponechat nic náhodě a využili jsme možnost tréninku již před Silvestrem. Podmínky na trati nebyly nijak zvláštní. Na většině úseků byl převážně suchý asfalt. Nový rok jsme tak prožili s pocitem klidu v domnění, že víme co nás čeká. O to větší překvapení nás čekalo o tréninku přímo před soutěží. Po lehkém sněžení se většina tratě ocitla pod sněhem a ledem. Došlo nám, že nás pravá zimní soutěž nemine. V tu chvíli jsem si plně uvědomil, jak cenné budou Standovy zkušenosti z předchozích startů. Já totiž na Jänneru startoval poprvé.“

Libor ztížené podmínky přivítal. „Specifickým prvkem soutěže se stala jízda na pneumatikách s hroty. Vzhledem k nutnosti odjet na nich celou soutěž se nám naskytla šance pochopit ovládání vozu v těchto podmínkách. Přes opravdu velmi opatrný vstup do soutěže jsme se překvapivě ocitli v čele třídy. Každopádně bych se chtěl přihlížejícím divákům omluvit za naši příliš čistou jízdu. Přiznávám, že celou páteční etapu jsem neoplýval jistotou za volantem a těžko jsem hledal správný recept pro tyto náročné podmínky. Moc nás mrzelo odstoupení Vlasty Hodaně s Aničkou Maťkovou. Ujistilo nás to zároveň v tom, že cíl je skutečně daleko a přihodit se může cokoliv. Vtom se začalo stmívat a my začali mít problémy s alternátorem. Znamenalo to dojet závěrečné noční erzety bez světelné rampy, což nám také ke zvýšení tempa zrovna nepomohlo. Byli jsme rádi, že jsme v cíli první etapy a pokles na druhé místo ve třídě za německou posádku Michael Schmidt – Henry Gasch nás ani moc nemrzel.“

Také sobotní etapa byla pro Libora především příležitostí zdokonalovat se v jízdě na hrotech. „Je velmi zvláštní závodit bez tlaku ostatních konkurentů, udržet si stále koncentraci a přitom jet stále rychle a nechybovat. Kupodivu jsem najednou začal mít z jízdy stále příjemnější pocit. Počáteční strnulost se postupně měnila v požitek. Důkazem toho byly k naší radosti stále rychlejší časy. Ale nevyvarovali jsme se ani chyby. V pomalé a poměrně známé zatáčce jsme se přetočili a částečně uvízli v příkopu. Pomohli nám z něj až velcí soutěžáčtí fandové ze Strakonic, za což jim moc děkujeme. Dosažení cílové rampy bylo pro nás takovým malým vítězstvím, byť jsme skončili druzí. Domů jsme si odvezli obrovské množství zkušeností, úžasné pocity a už se tolik nebojíme ostrého tempa na sněhu.“

Po zimních rakouských radovánkách čeká Libora a Standu menší pauza. Strávit by jí měli mimo jiné přípravou vozu. Jejich dalším startem bude 10.-12. dubna Mogul Šumava Rally Klatovy.