Na Šumavu jsme se moc těšili, je to přece jenom domácí závod. Páteční etapa byla velmi těžká a to by nám mohlo vyhovovat, jsme si mysleli. Většinou to u nás bývá tak, že čím hůř před závodem, tím lépe v závodě.

Rozpisy jednotlivých RZ jsme si udělali hodně rychlé, zkrátka jsme chtěli jet hodně vepředu. Mechanici auto připravili sice za pět dvanáct, ale zato výborně (speciální poděkování Jardovi Řehořovi, Pípovi a Oldovi).

Soutěž začínala Čínovským okruhem. Já okruhy moc nemusím, tak jsem k tomu přistoupil tak, že ho nechci vyhrát, spíš málo ztratit.13. místo po okruhu přesto pro mne bylo malým zklamáním, ale okruhář už ze mě prostě asi nebude. Pak následoval Jinín, první klasická zkouška, docela jsem si na ni věřil. Přesto jsem špatně brzdil, udělal dost chyb a byl na sebe hodně naštvaný. V cíli jsem na sebe dost nadával a helmu hodil za sebe dozadu do bedny, což opravdu jinak nedělám. O to bylo moje překvapení větší, když jsme zjistili, že jsme zajeli dobrý čas ( asi 4.). Přesto si myslím, že tato RZ šla ode mne zajel ještě tak o 6 sekund rychleji.

Soustředil jsem se na další RZ, nechtěl jsem dělat takové blbé chyby jako před tím. Do poloviny RZ to docela šlo, měl jsem z jízdy dobrý pocit.

A pak to přišlo. Před námi byla levá 5 na písku kolem baráku. Odbrzdil jsem ji správně (možná až moc) , ale ona se utahovala nadvakrát. Asi jsem ji moc brzy zavřel a při výjezdu ze zatáčky jsme se dostali až na písek a trávu. A pak se před námi ukázal sloup. Bohužel auto na trávě hodně sklouzlo a nezatočilo. Kdyby byl sloup tak o metr dál... Ale na kdyby se nehraje.

Jezdecká chyba a už není o čem psát dál. Snad konečně v Krumlově.