V bitvě na ostří nože, ve které si nedarovali navzájem zadarmo ani jedinou vteřinu Sebastien Loeb na Citroenu C4 WRC a Mikko Hirvonen na Fordu Focus WRC, se nakonec přeci jenom radoval úřadující mistr světa. Francouz se tak stal ve své kariéře poprvé vítězem nejrychlejší rally seriálu mistrovství světa FIA, ale nutno dodat, že opravdu zaslouženě.

Loeb tak navázal na výkon svého krajana Didiera Auriola, který dokázal pokořit skandinávské piloty na jejich domácí půdě v roce 1992 na voze Lancia Delta HF. O třetí pomyslný průlom do neproniknutelné severské pevnosti se postaral v roce 2003 Estonec Markko Märtin. Alsasan je tak historicky teprve čtvrtým neskandinávským pilotem, který dokázal tuto soutěž vyhrát. Tím vůbec prvním byl v roce 1990 legendární Carlos Sainz na Toyotě Celica GT-Four.

Po výpadku Jari-Matti Latvaly v úvodu soutěže neměli Loeb s Hirvonenem jediného reálného soupeře. O tom koneckonců svědčí tříminutový odstup třetího jezdce v cíli, kterým byl nakonec, možná poněkud překvapivě, Chris Atkinson. Ten dovedl novou Imprezu WRC na rychlé finské šotolině na stupně vítězů, když především v průběhu druhého a třetího dne zajížděl solidní časy. Australanovi sice dnes situaci trochu ulehčil čtvrtý Dani Sordó, který se podle svých slov soustředil především na bezpečný dojezd do cíle a zisk cenných bodů pro tým, ale to nijak nesnižuje hodnotu Atkinsonova výkonu.

O pátou a šestou příčku se nakonec podělili Henning a Petter Solbergovi. První jmenovaný sice původně útočil na jeden z medailových postů, ale nakonec byl spokojen i body za páté místo. Petter si pak spravil náladu v závěru soutěže, když vybojoval své první vítězství na RZ s novou Imprezou WRC.

Největším překvapením letošní Neste Oil Rally Finland se pravděpodobně stal Matti Rantanen. Finský mladík dokázal svůj vůbec první ostrý start v kariéře za volantem vozu kategorie WRC proměnit v sedmou příčku absolutně a získal rovněž ocenění pro hvězdu rally.

Osmé místo a poslední volný individuální bod do hodnocení šampionátu jezdců získal Toni Gardemeister. Pro finského pilota byla letošní domácí rally opravdovým zážitkem, počínaje leteckou vložkou ve 180 km/h a problémy řazením a posilovačem řízení konče, to vše s bolestivě naraženým ramenem.

Deváté místo znamená zlepšení o jednu příčku oproti loňskému roku pro Matthewa Wilsona, který se po nevýrazných výkonech alespoň blýsknul čtvrtým místem na RZ 23, kterou byl nový test Hannula. Nejrychlejší desítku uzavřel Conrad Rautenbach, který ovšem ani tentokrát nevybočil ze svého nevýrazného podprůměru.

Špatný dojem ve Finsku letos rozhodně nezanechal norský mladíček Andreas Mikkelsen (12. místo) a ani mnohem zkušenější Urmo Aava (16. místo). Oba jmenovaní nicméně doplatili na drobné chyby, které mívají na zdejší rychlé trati mnohdy dalekosáhlé následky. O tom se koneckonců přesvědčili také Gigi Galli, P-G Andersson, Federico Villagra či Juha Salo, bojující o prvenství mezi produkčními vozy.

V kategorii juniorů napravili svou reputaci z nevydařeného loňského závěru vítězstvím Martin Prokop s Janem Tománkem, když po dramatické bitvě s Michalem Kosciuszkem rozhodla vzájemný souboj Polákova chyba v závěru druhého dne. Prokop si tak dnes musel jen pohlídat svou pozici před zle dotírajícím Patrikem Sandelem, což se mu povedlo. Třetí místo si pak už zcela v klidu pohlídal zmiňovaný Kosciuszko.

Snad největší havárii předvedl na konci soboty Jaan Mölder, který ze svého Suzuki Swift S1600 nadělal po výletu do stromů doslova kůlničku na dříví. Ironií osudu je, že Estonec startoval se zlomeným kotníkem a tuto havárii odnesl zlomeninou chodidla na opačné noze.

V kategorii produkčních vozů se po havárii do té doby vedoucího Sala na RZ 16 soustředil na bezpečné udržení svého prvenství Juho Hänninen před Patrikem Flodinem, třetí místo vybojoval Jussi Välimäki (všichni na Mitsubishi Lancer Evo IX).

Za zmínku rovněž stojí výkon Guy Wilkse, který svoji Hondu Civic Type R R3 přivedl do cíle letošní Finské rally na 19. místě absolutně a vybojoval si post nejrychlejší dvoukolky.