Poslední den soutěže na středomořském ostrově Korsika měl oproti předchozím dvěma na programu již jen čtyři testy, ty však svou délkou téměř 32 resp. přes 26 kilometrů dohromady dávaly porci závodění plně srovnatelnou s první a druhým dnem. Obecně se očekával již klidný průběh, protože ve většině případů již bylo pořadí téměř dané, hned první ranní vložka ale ukázala, že tomu tak úplně není.

Jen pár kilometrů po startu jednatřicetikilometrové RZ 13 totiž doposud druhý Mikko Hirvonen prorazil kolo a kvůli nutné výměně se propadl až na páté místo za Pettera Solberga. Malcolm Wilson, šéf týmů BP-Ford a „béčkového“ Stobartu v té chvíli asi neměl nejlepší náladu, jelikož za dané situace by se značně zkomplikovala Mikkova teoretická cesta za jezdeckým titulem, rovněž s body do značek to nevypadalo nejlépe. Situace se ale opět obrátila ve prospěch Fordu hned po následující vložce, na které přišel k defektu pro změnu Solberg. Za v poklidu jedoucím Loebem se tak seřadilo trio fordů v pořadí Duval, Latvala a Hirvonen. Malcolm Wilson se po celou rally netajil záměrem dostat za každou cenu Mikka na celkové stříbro, s touto situací ale asi příliš nepočítal.

Mezi Hirvonenem a Norem od Subaru bylo po první nedělní sekci pouze patnáct sekund rozdílu a tak bylo velkou otázkou, jak do tohoto časového rozestupu uměle „vecpat“ Duvala a Latvalu, kteří v tu chvíli byli o mnoho desítek sekund před Hirvonenem. Wilson nakonec počkal na výsledek předposlední RZ; když ani tam nedošlo k žádným mimořádným událostem, poslal do časové kontroly před závěrečným testem Duvala o dvě minuty dříve (udělena penalizace 120 sekund) a Latvalu o minutu a půl později (+90 sekund). Celá rošáda nakonec týmu Ford vyšla, Hirvonen skončil druhý před Duvalem, na asfaltu famózně jedoucímu Latvalovi nakonec nezbylo než krčit rameny a smířit se s bramborovou medailí. Je paradoxní, že zrovna Ford, který v poslední době žádá po promotérech větší medializaci seriálu, podobnými taktickými zásahy zcela otevřeně podrývá a uměle shazuje úroveň MS...

Poslední sekce se kromě výše zmíněné hry nesla v poklidném duchu. Sébastien Loeb si bez problémů dojel pro své rekordní šestačtyřicáté vítězství v kariéře, naopak zatrnulo Petteru Solbergovi, který si i v druhém průjezdu tímto testem užil jízdu na proražené gumě. V celkovém pořadí se ale nic nezměnilo, i po tomto incidentu Nor zůstal na celkovém pátém místě před týmovým kolegou Atkinsonem.

I mezi juniory, kteří měli na Korsice své letošní vůbec poslední dostaveníčko, se situace stabilizovala; jedinou velkou změnou bylo odstoupení Alessandra Bettegy, jemuž upadlo kolo na předposlední zkoušce celé rally. Martin Prokop měl po včerejšku na nejbližší soupeře zhruba minutový náskok a tak již dnes mohl trochu zvolnit a pojistit tak druhé vítězství na soutěži MS v řadě. O druhou příčku sváděli souboj Campana a Ogier, kteří si své pozice dnes dvakrát vyměnili; v cíli stříbro vyšlo na Ogiera, který na domácí francouzské půdě oslavil zisk titulu juniorského mistra světa – při premiérové sezoně v JWRC úctyhodný výkon. Druhé místo, na které měl do posledních kilometrů zálusk i Prokop, si nakonec stabilním výkonem na korsických asfaltech pojistil německý pilot Aaron Burkart, jenž si tak v rámci účasti v motivačním programu C2 Experience vybojoval jeden start s WRC od Citroënu.

Seriál mistrovství světa se nyní definitivně stěhuje na šotolinu. Do konce letošní sezony zbývají dva podniky, tím prvním bude za tři týdny Japonská rally, do které jde s velkými ambicemi zejména domácí tovární tým Subaru.

Další informace k Rallye de France - Tour de Corse ZDE