Patrick Pivato, spolujezdec Francoise Duvala, který byl těžce zraněn při nehodě v první etapě Japonské rally, poskytl pro dnešní vydání La Dernière Heure exkluzivní rozhovor. Jak se Francouzovi daří, o pobytu v nemocnici a jeho další budoucnosti se dozvíte v tomto interview …

Patricku, jak se cítíš?

„Až do včerejška dobře, ale ještě jsem tu nespal. Také se ozývají klouby a noha, která váží snad sto kilo. Bolí to stále víc a mám pocit, že to přichází k sobě. Pánev mám sdrátovanou a pravá noha je kompletně zafixovaná. Až do minulého týdne jsem byl schopen doplňovat živiny pouze pomocí kapaček, ale poslední dva dny už můžu normálně jíst vývary a kompoty.“

Jak dlouho ještě zůstaneš v nemocnici?

„Do 20. prosince musím ležet, potom si budu moci sednout na vozík. Požádal jsem o to, zdali bych mohl strávit vánoce doma. Pak bude následovat dlouhá rehabilitace, kdy se budu znova učit chodit, což bude trvat dva až tři měsíce.“

Pamatuješ si nehodu?

„Určitě. Záludná levá na asfalt pokrytý šotolinou z prvního průjezdu. Auto se sklouzlo a zastavilo se až o malý ocelový sloupek, který mě trefil do nohy a jehož výstupek mi protrhl žaludek. Bylo to vůbec to nejhorší možné místo. Trpěl jsem, ale zůstal při vědomí. Divil jsem se, že byli schopni mě dostat ven. Věděl jsem, jak je to vážné, ale nebál jsem se, že bych měl zemřít. Chtěl jsem, aby tam byla moje rodina.“

Co ty a rally?

„Kdyby bylo na mě, jel bych s Francoisem v Anglii, jelikož jí mám v krvi a je to moje vášeň. Francoisovi nic nevyčítám, byla to nešťastná náhoda … to je osud. Problém je moje rodina, moje žena a dvě děti. Byli hodně v šoku a já bych jim nechtěl přidělat další podobné trauma.“

Jak tady vidíš svou budoucnost?

„Chtěl bych se starat o bezpečnost v rally. Je zde ještě spousta práce, ochrana proti bočnímu nárazu není dostatečná. Měla by to být podobná třístupňová ochrana jako je v Nascar. Navíc kdyby byl před tou tyčí třeba balík slámy, nemusel bych být teď tady...“