Tovární jezdec Fiatu Giandomenico Basso kraloval na letošní Rali Vinho Madeira. Po problémech s převodovkou a drobné jezdecké chybě musel až do samotného závěru bojovat o vítězství s Brunem Magalhaesem. Sympatický Basso i celá italská squadra se však v cíli mohli radovat z prvního letošního prvenství.

Ostrov Madeira leží v Atlantickém oceánu zhruba 900 kilometrů od Evropy, jeho velká členitost a rozmanitost každoročně způsobuje soutěžním posádkám velké problémy s počasím. I tentokráte počasí výrazně sužovalo účastníky sedmého dílu IRC, tradiční 'rosničky' však týmy nevyužily, po celou dobu panovalo na zdejší podmínky obrovské vedro (dle informací místních se jednalo o nejteplejší dny v roce).

Vzhledem ke vzdálenosti od pevniny bylo jezdecké obsazení slabší, pořadatelům se nepodařilo přilákat žádnou z hvězd předchozích devětačtyřiceti ročníků. Na startu však byla většina předních posádek IRC, pauzírovala pouze Škodovka. Naopak v rámci ME to bylo slabší, Betti a Dončev nepřicestovali z finančních důvodů, na startu se neobjevili ani Di Benedetto a Brian Lavio.

Soutěž odstartovala ve čtvrteční večer superspeciální zkouškou přímo v ulicích Funchalu. Krátký test na pobřeží však přílišnou atraktivitu divákům nenabízel, vpodstatě se jednalo jen o rovinky se čtyřmi zatáčkami a obrovským množstvím nudných retardérů.

Skutečně naostro se začalo závodit až v pátek. Pořadatelé si na posádky připravili celkem 21 vesměs kratších rychlostních zkoušek na typickém madeirském asfaltu, který patří k nejrovnějším na celém světě. Hned od úvodních testů začal všem svým soupeřům ukazovat Giandomenico Basso, kdo je tady pánem. Přestože byly na většině zkoušek minimální rozestupy (na jedenáctikilometrové zkoušce Paúl se dokonce první šestka vešla do jediné vteřiny), Giandomenico vyhrával jednu zkoušku za druhou a bezpečně budoval svůj náskok. V závěru první etapy jej sice potrápila převodovka, i tak si udržoval bezpečné vedení.

Více než čtvrtminutový náskok se snížil na polovinu po jezedkém zaváhání na RZ 18. To ucítil příležitost nejlepší současný Portugalec Bruno Magalhaes, který se po počátečních problémech s nastavením svého vozu vzepjal k drtivému finiši. Přestože se sympatický Magalhaes snažil, v cíli mu nakonec 3,5 vteřiny chybělo... ...a stáj Abarth mohla začít oslavovat první vítězství v IRC v letošní sezóně.

Třetí příčku si suverénně držel lokální matador Alex Camacho. Ten svou soutěžáckou kariéru svázal výhradně se starty pouze na ostrově Madeira - ať v rámci portugalského či madeirského šampionátu (ten čítá dokonce osm závodů). Dokonalou znalost tratě proměnil v další stupně vítězů, když porazil řadu špičkových soupeřů.

Až čtvrtý skončil nejrychlejší pilot dosud kralující stáje Nicolas Vouilloz. Na rozdíl od předešlých let však sympatický Francouz nebyl schopen absolutní špičce stíhat a přes veškerou snahu na lepší než čtvrtou příčku neměl. Souboj o páté místo sváděli jeho dva týmoví kolegové Kris Meeke a Freddy Loix, k nim se přidal i druhý pilot Abarthu Luca Rossetti, který se po havárii na Monte konečně představil opět v IRC. Dlouhou dobu tahal za nejkratší konec úřadující evropský šampion Rossetti, na šestnáctém testu však krátce po startu svou rychlost přehnal a po kontaktu se zídkou ve veliké rychlosti přišel o většinu svých kol a musel odstoupit. Ze souboje lídrů šampionátu Meeka a Loixe o páté místo vyšel nakonec lépe britský pilot, na přístupem týmu zklamaného Belgičana zbyla šestá příčka.

Na body do šampionátu IRC si sáhli ještě celkem nevýrazný portugalský mladík Miguel Nuňés a Corrado Fontana, stříbrný v rámci klasifikace mistrovství Evropy. Ten nebyl příliš spokojený se svým vystoupením, hlavně jej trápily za vysokých teplot hodně špatně fungující pneumatiky Pirelli. Přesto dokázal po oba dny porazit svého největšího soupeře Michala Solowowa, kterého pro změnu trápily problémy s alternátorem a nepříliš dobrým nastavením.

Dlouhou dobu se těsně za první desítkou držel Marco Cavigioli, který tentokráte neudivoval davy pouze svým dívčím ansáblem, ale také dravou a divácky atraktivní jízdou doplněnou o velice slušné časy. Bohužel, před poslední zkouškou musel odstoupit kvůli poruše převodovky. Do top ten se tak dostal i nejrychlejší dvoukolkář Filipe Freitas s Renaultem Clio S1600, který dokázal porazit i hodně se trápícího Guye Wilkse s Protonem Satria Neo S2000. Ten byl z výkonu svého vozu hodně rozladěný, což jen potvrdilo jeho slova o nutnosti důkladného testování nového speciálu.

Na startu se po několikaleté pauze opět objevila české posádka. Na starty Miroslava Jandíka, Milana Chvojku či Romana Odložilíka navázali Antonín Tlusťák s Janem Škaloudem. Ani zádveřickému pilotovi se však příliš nedařilo. Hned po druhé rychlostní zkoušce totiž musel odstoupit, protože se díky vysoké teplotě uškvařil teflonový obal plynového lanka. Posádka sice nastoupila na start v sobotu i v rámci superally, chybějící motivace a přehřívající se auto předznamenaly jasný cíl v podobě dokončení závodu a připsání si alespoň tří bodů do hodnocení 2WD ERC.

Konečné výsledky

Průběžné pořadí IRC

Mistrovství Evropy