Předposlední díl letošního mistrovství Evropy, Rallye Antibes - Cote d'Azur, výrazně naznačil, kdo se stane nástupcem Lucy Rossettiho na piedestalu krále evropských soutěží. Svým suverénním výkonem se k tomuto úspěchu přiblížil tovární jezdec Abarthu Giandomenico Basso.

Na Azurovém pobřeží panovalo krásné pozdněletní počasí, teploty u pobřeží se přes den pohybovaly kolem třiceti stupňů. Na posádky evropského šampionátu, Citroën Racing Trophy a pár náhodných 'kolemjdoucích' čekala náročná soutěž, vedoucí po nádherných horských cestách v pohoří Alpes-Maritimes. Posádky se vydaly na klasické rychlostní zkoušky vedoucí přes soutěžním fanouškům známé průsmyky a vrcholy Col de Braus, Col de L'Able, Col de Bleine, Roquesteron, Lantosque či Col de Turini. Zkrátka přes legendární úseky, na kterých se rodila historie automobilových soutěží při Rallye Monte Carlo. Místní fanoušci svérázně prohlašují, že Rallye Antibes je v současnosti víc Rallye Monte Carlo, než co předvádí monačtí pořadatelé při svých ročnících v seriálech MS a IRC (většina RMC v poslední době vede v okolí Valence).

Oproti loňskému ročníku se pořadatelé rozhodli snížit počet ostrých kilometrů i etap. Úvodní páteční etapu premiérově nahradila městská superspeciální zkouška vedoucí po cestě přímo na pobřeží v Antibes. Pouhých 0,9 km vedoucí úsek (jedoucí se na dvě kola) kandidoval na jednu z nejhorších superspeciálek v historii, samotný průběh však překvapivě prokázal opak a jak posádky, tak diváci byli s představenou show spokojeni.

Samotné závodění započalo však v sobotu ráno, rovnou na nejdelší zkoušce, více než 33 km dlouhém úseku z Col de Bleine do Aiglunu. Hned od úvodních metrů ukazoval Giandomenico Basso, kdo je v současnosti jedním z králů asfaltových soutěží a po zbytek celé etapy nedal nikomu ze soupeřů nejmenší šanci. O stříbro začali od počátku svádět souboj další kandidáti na titul mistra Evropy Michal Solowow a Corrado Fontana doplnění o navrátilce do seriálu Lucu Bettiho. Právě posledně zmiňovaný začal z tria nejrychleji, bohužel hned na dalším úseku musel odstoupit kvůli poruše palivového čerpadla.

Vteřinkový souboj mezi Fontanou a Solowowem trval až do konce etapy, díky rychlejšímu času na posledním testu byl šťastnější Fontana. Těsně pod stupni vítězů se držel Julien Maurin, který opět usedl do Škody Fabie S2000 z dílen Škody Italia. Francouzský pilot omlouval nevalné výkony problémy s motorem, jízdní projev na trati však prokazoval, že za slabšími časy je i výkonnost jezdce.

Na opačném spektru jezdeckých kvalit byli nejrychlejší dvoukolkáři, kteří se seřadili hned za Maurinem. Nejrychlejší byl místní asfaltový specialista Marc Amourette s Citroënem C2 S1600, na paty mu šlapali nejrychlejší piloti s vozy C2 R2 Max kterým vévodili aktuální polský šampion Bryan Bouffier, belgický mladík Thierry Neuville a překvapivě i Ital Massimo Cesa.

Zatímco v Antibes v noci ze soboty na neděli zapršelo, vysoko v horách se děly věci, které poznali čeští závodníci a fanoušci na Rally Bohemia. Ranní pohled po probuzení na bílou pokrývku vrcholků hor dával tušit, že se budou dít zajímavé věci. Bylo jasné, že rozhodující pro úspěch bude správná volba pneumatik. Jenže, která bude správná?

První test vedoucí legendárními serpentinami přes Col de Braus ještě nic zásadního neukázal, rozhodovat se mělo na dalších dvou úsecích. Úvodní kilometry tentokrát zkráceného Col de Turini byly pod ledem, náročné podmínky čekaly i na šestadvacetikilometrovém Roquesteronu. První rundou přes Turini dokázal nejlépe proletět Michal Solowow, který využil svých měkkých slicků natolik, že nadělil druhému Bettimu šest vteřin, svým největším soupeřům Bassovi a Fontanovi dokonce půlminutu!

Situace se obrátila na Roquesteronu, kde vyhrál Luca Betti a potvrdil tak, že jeho volba stojedenáctek byla nejlepší. Společně s Bassem vrátili Solowowi ztracenou půlminutu. Pro Poláka však byla nejdůležitější chyba Corrada Fontany, který v tradičním krizovém místě neustál rychlost a poslal svůj Peugeot 207 S2000 do svodidel. Za stále marným Maurinem to vypadalo, že je rozhodnuto i v boji dvoukolek. Bryan Bouffier totiž dost nepochopitelně havaroval na ledové plotně hned v jedné z prvních zatáček Col de Turini a připravil se tak o vynikající výsledek.

Poslední sekce tří zkoušek již neměla moc šancí zamíchat hlavním pořadím. Rozestupy již byly velké a tak se bojovalo víceméně jen o bonusové body za druhou etapu. I zde se ukázal nejzásadnější průjezd přes Turini, Luca Betti zde dokázal nadělit Bassovi dalších jednadvacet vteřin a definitivně tak stvrdit své dílčí vítězství. O to však málem přišel klukovskou chybou těsně před cílem závěrečné zkoušky, kde chyboval a pravým zadkem trefil svodidla. Poškozená karoserie způsobila defekt, který sice Betti za cílem vyměnil, i rezervní kolo se však poškodilo a tak dlouhý přejezd do závěrečného servisu absolvoval italský pilot jen na ráfku. Naštěstí pro něj se vše podařilo zvládnout bez časové i jiné újmy.

Suverénně tedy zvítězil Giandomenico Basso následován Michalem Solowowem a Julienem Maurinem. Kategorii vozů s jedinou poháněnou nápravou nakonec nevyhrál Marc Amourette, který chyboval jen o tři zatáčky dále, jak jeho týmový kolega Bouffier, ale Thierry Neuville, pro kterého bylo čtvrté místo absolutně jedním z nejlepších výsledků letošní sezóny. V rámci Citroën C2 R2 Cupu jej nakonec po havárii Massima Cesy doprovodili na stupně vítězů Benjamin Perrin a Florentin Bosch.

Soutěže se zúčastnila také trojice posádek z České republiky. Z původně přihlášených se nepředstavili Roman Odložilík, který neměl k dispozici slibovanou Škodu Fabii S2000 ani jistý mistr dvoukolek Antonín Tlusťák, který se na přezbrojování na novou techniku teprve připravuje. Největší naděje české ekipy byly vkládány do příbramského mladíka Honzy Černého, který opět usedl do modrého Subaru Impreza STI. Po slušném devátém čase na superspeciálce, kde si svými průjezdy vysloužil potlesk od přítomných diváků, přišlo vystřízlivění hned na dalším testu. Zhruba v půlce zkoušky mu vystřelila gumička na předním brzdiči a zbývající dva a půl testu musel absolvovat s nefunkčními brzdami. Návštěva v servisu odhalila, že je poškozen brzdič, který však ve výbavě jako náhradní díl chyběl. Provizorní oprava a nasazení nové gumičky pomohlo jen na půlku další zkoušky. Po zbytek soutěže pak posádka Černý-Kohout jen projela trať, aby byla klasifikována a získala tak body v rámci mistrovství Evropy.

Ještě hůře se dařilo jedinému českému zástupci v rámci početné Citroën Racing Trophy. Hned na první pořádné rychlostní zkoušce trefil Tomáš Pletka pravým předkem svodidla. Škody na autě na první pohled nebyly nijak závažné, poškodila se však expanzní nádoba a vytekla veškerá chladící kapalina. Přestože se spolujezdci Petru Novákovi podařilo na přejezdu vymyslet provizorní řešení, motor vozu se stále hodně přehříval, do toho přišel defekt na RZ 3. Definitivní konec pak pro posádku znamenala návštěva první servisní zóny, ve které neměl servisní truck Citroënu k dispozici žádnou náhradní expanzní nádobu. Posádka se pak rozhodla motor poškozený přehřátím pošetřit a raději odstoupila.

Jedinou českou posádkou, která dokázala dokončit letošní Antibes s gloriolou úspěchu, byla nedávno nově sestavená dvojice Egon Smékal - David Šmeidler. Přestože již po úvodní speciálce zjistili, že vytekl levý přední tlumič, přesto se zostra vrhli do souboje se soupeři v rámci třídy N3. Záhy se však ukázalo, že jediným soupeřem by mohl být domácí specialista Laurent Kandoyan, který však již v prvním servisu odstavil své Clio kvůli prasklému náboji kola. Zlínský pilot v pokračujících rychlostních zkouškách ujížděl všem svým soupeřům ve třídě o parník a začal se soustředit spíše na postup v absolutní klasifikaci. Ve finále to stačilo na velice pěkné šestnácté místo absolutně a více než pětiminutový náskok na čele třídy N3.

Ohlasy s jezdci v cíli Rallye Antibes - Cote d'Azur