Jan Vaňáč byl v Třebíči odhodlán bojovat o obhajobu titulu ve třídě N3. Nakonec ale právě Horácká rally znamenala konec jakýchkoliv nadějí.

Na Horáckou rally vedle sebe Jan Vaňáč opět po delší době posadil Miloslava Talaváňu. Vzájemné zvykání proběhlo během chvilky, horší momenty zakoušel Vaňáč s porouchanou přístrojovou deskou. Ztráta koncentrace z nefunkčních přístrojů zapříčinila ztrátu na první rychlostní zkoušce, kterou ovšem dokázali téměř celou vymazat ve druhém testu. Útok na první příčku pořadí však zhatila neobvyklá situace na RZ4.

„V ostré pravé zatáčce hned po startu najednou auto přestalo jet. Přerušovaným pohybem vpřed jsme se dobelhali až do konce vložky, ztratili jsme na ní neskutečných pět minut. Na vině byl nedostatek paliva, které nebylo doplněno v dostatečné míře. Do cíle jsme dojížděli na startér a stopka byla naštěstí z kopce a za ní jsme požádali místního ‚strýce‘, aby nám prodal alespoň benzín do sekačky. Do následující časovky jsme nakonec dojeli naštěstí jen s minutovým zpožděním,“ popisuje útrapy jezdec, který se i přes obrovskou ztrátu rozhodl po servisní přestávce bojovat dál.

Ani v dalším průběhu mu ale nebylo přáno. „Před startem RZ 5 jsme zjistili, že máme prázdnou nádobku s brzdovou kapalinou. Trochu nám půjčil Pepík Šilha a naštěstí to nějak vyšlo, dokonce jsme vyhráli dvě vložky v rámci skupiny N. Větší problém ale přišel na tomtéž místě jako při prvním průjezdu. Už na RZ 7 motor začal kašlat a auto nejelo, na RZ 8 problémy vyvrcholily. Zjistili jsme, že je přidřená palivová pumpa a auto nemá výkon. Sotva jsme dojeli do servisu. Protože jsme nabrali další ztrátu, rozhodli jsme se v sobotu už dále nepokračovat. Nakonec mě to při pohledu do výsledků trochu mrzí, ale možná že bychom se dále zase jenom trápili. Teď se budeme těšit na Příbram, kde už sice nemůžeme vybojovat titul, ale chceme alespoň na domácí půdě něco ukázat a snad i vyhrát,“ přiznal Středočech.