www.autosport.cz - Vše o rally sportu

Dnes je 29. března 2024, Svátek má Taťána, zítra Arnošt

Mistrovství světa

ME

MČR a RSS

Ostatní soutěže

Autosport.cz

MMČR 06 - XVII. Horácká Rally Třebíč

Horácká Rally Třebíč - skupina A

26. září 2006 • 05:00

Horácká rally Třebíč byla tradičně „uzavírákem“ sezony. Letos se konala jako předposlední závod Global Assistance mezinárodní mistrovství České republiky v rally a již na tomto podniku si zajistil Josef Peták titul letošního mistra ve skupině A.

A7

Pouhé dva stroje byly na startu ve třídě A7. Potenciálem se samozřejmě dieselová octavia bratří Bočků nemohla Skoupilově almeře rovnat, a tak už od prvních kilometrů šel do čela právě již jistý mistr této třídy Skoupil. Třetí rychlostní zkouška však byla jeho konečnou, když z jeho vozu uniknul olej a RZ musela být záhy pro zbytek pole zrušena. Bočkovi si také neužili třebíčské soutěže až do konce. Kvůli problémům s turbem museli vzdát po absolvování patnácté vložky, v cíli ale byli v rámci superrally klasifikováni. Díky tomuto ušmudlanému vítězství si pojistili druhou příčku v pořadí šampionátu.

S1600 + A6

Skupina S1600 byla tentokrát velmi vyrovnaná. Postaral se o to nejen Jaromír Tarabus, který nadělal vrásky na čele Josefu Petákovi, ale i srovnatelné výkony Trinera a Kouřila ve fiatech. V souboji o první příčku jak mezi vozy S1600, tak mezi áčky nakonec zvítězil po Tarabusově defektu ostřílený Josef Peták. Toto vítězství mu při neúčasti Tlusťáka zajistilo i jistotu „skupinového“ titulu pro letošní rok. „Tarabus přitápěl, a tak jsme se nechtěli nechat porazit. Když odstoupil Dušan, mohli jsme zvolnit, ale znáte Pepíka. Když to jen trošku jde, tak jede. On neumí jet na jistotu a na nohu snad i zapomněl. Ani jeden jsme nechtěli, aby na nás titul jen tak zbyl, takže nějaká taktika šla stranou. Bylo to hodně rychlé a rozhodl nakonec Mírův defekt, který jsme mohli dostat i my. Letos to nebylo nijak růžové a ukázalo se, že není důležité vždy vyhrát, ale dojet,“ popsala své pocity Alena Benešová.

Při svém debutu ve dvoudenní soutěži s vozem kategorie S1600 si ani Jaromír Tarabus nemohl stěžovat. Přece jen šlo hlavně o ostrý test na nadcházející sezonu. „Před soutěží bychom určitě sedmé místo absolutně brali všemi deseti. Vzhledem k samotnému průběhu závodu jsme byli na konci přece jenom malinko smutní, že jsme o páté místo absolutně a první místo v áčkách nemohli bojovat až do konce. Nicméně tým fungoval perfektně. Míra zejména v noční rundě a v sobotu vypadal, že v tom autě nejede druhý závod v životě, ale nejméně tak druhou sezonu. Auto je téměř neporušené, takže nakonec mega velká spokojenost,“ pochvaloval si Dan Trunkát.

V prestižním souboji dvou punt byl Dušan Kouřil zkušenému Trinerovi velmi tvrdým soupeřem. Po první etapě je dělilo něco přes deset sekund, v druhém dni začal Triner svůj náskok postupně zvyšovat. Kouřil ale na RZ11 zabojoval, hned stáhnul náskok ex-továrního jezdce na pouhé dvě vteřinky a o zkoušku později dokonce jen o devět desetin. Velké nasazení však nemělo moc dlouhého trvání, vymstilo se tlumačovskému jezdci už na RZ13, kdy se mu střihly štefty, upadlo kolo a soutěž pro něj skončila. Petr Zedník se opět trápil s vozem a nebyl svým soupeřům konkurencí. Ve skupině obsadil čtvrté místo.

Ve třídě A6 scházel Antonín Tlusťák, který zrovna reprezentoval na další evropské soutěži. Toho mohl využít David Tomek, aby získal rozhodující náskok v tabulce. Na startu měl další tři soupeře, kteří ovšem byli technicky handicapováni mnohem slabšími vozy. Tomek od počátku plnil roli favorita bez nejmenších zaváhání. Osudnou se mu stala až předposlední rychlostní zkouška. „Jednalo se o levou zatáčku z kopce, kterou následovala pravá. V levé zatáčce bylo už značné množství vytahaných nečistot a vyjetá kolej. Při výjezdu ze zatáčky zadní kola vyjela mimo kolej a následoval smyk. Kit směřoval na sloup, ale když se přední kola dostala mimo asfalt do příkopu, auto zakoplo a zůstali jsme na střeše. Okamžitě jsme oknem u spolujezdce, které vypadlo, vylezli ven. Já jsem běžel o dvě zatáčky zpět pro lidi, kteří nám pomohli dostat auto na kola. Kola zůstala všechna, geometrie se zdála OK, a tak jsme hned nastoupili a pokračovali v RZ až do cíle. Za cílem a stopkou RZ jsme okoukli škody, informovali tým a pokračovali dál. Celý incident nás stál pět minut,“ rozebral událost Jan Škaloud. Vedení ve třídě se posádce podařilo udržet, mrzet mohl jen propad v pořadí skupiny.

Podobnou smůlu měl i Petr Dukát, který měl zaděláno na stříbro, ovšem dvě vložky před cílem havaroval. Tomáš Pletka odstoupil pro technickou závadu po RZ8 a na druhý den už nenastoupil. Milan Blahout sice také do cíle první etapy nedorazil, ale díky superrally mohl druhý den pokračovat. Výdrží si tedy nakonec zasloužil stříbro.

A5

Třebíč měla být jen dalším kolem souboje o titul ve třídě čtrnáctistovek. Nakonec to byla právě tato soutěž, která už definitivně rozhodla. Nejrazantněji do ní vstoupil Ladislav Kopelent, záhy se ale začaly potvrzovat předpovědi, že na zdejších rychlých tratích bude silným soupeřem i pohárovka Josefa Sedláčka. RZ4 se stala konečnou pro Kopelenta, naopak Robert Achs, který se dostal do vedení, zvýšil své naděje na dotažení bodové ztráty v tabulce. Achs se Sedláčkem nakonec sváděli nejdramatičtější souboje. Díky špatnému obutí v závěru první etapy byl na tom lépe Achs jen o tři desetiny.

V sobotu ráno se Achs rozjel k trháku, v Třebíči mu však nebylo přáno zvítězit. „Sedm set metrů před cílem RZ12 motor najednou ztratil výkon a začal vydávat divné zvuky. Když jsme dojeli do stopky, chcípnul a už nešel víc nastartovat. To bohužel znamenalo nejen odstoupení, ale hlavně ztrátu nadějí na titul. Za vším tentokrát stál vadný ventil, který poškodil motor,“ zalitoval Robert Achs, který tím ztratil veškeré naděje na zisk titulu. Přáno nebylo ani Sedláčkovi. „Na startu zkoušky nám praskla benzinová hadička a nemohli jsme nahodit motor. Odjeli jsme z kopečka asi 50 metrů a pak devět minut opravovali. Kdyby k závadě došlo jen o minutu dřív, přijeli bychom sice pozdě na start zkoušky a dostali penalizaci, ale ta by byla mnohem nižší, zhruba minutu a půl,“ počítal Sedláček, kterému přesto páté místo v cíli stačilo k tomu, aby obhájil svůj loňský triumf v celkovém pořadí Fabia Cupu. V Třebíči se radoval „třetí vzadu“, kterým byl mladý Skot Bobby Mitchell.

Kdo se ovšem také mohl radovat, byl Petr Brynda. Ten tentokrát kvůli kumulované smůle na soupeře nestačil, díky jejich výpadkům si ovšem už zajistil s předstihem titul ve třídě. „Na třetím měřeném testu při katování jedné ze zatáček jsme dostali defekt pneumatiky. Ještě hůře dopadla RZ6. Asi tři kilometry po startu nám přestalo zničehonic svítit auto. Nesvítilo vůbec nic. Snažili jsme se držet Achse, ale ten nám po chvíli ujel. Bylo to hodně těžké. Po erzetě se nám naštěstí podařilo závadu odstranit, a tak jsme ztratili ‚pouze‘ dvě minuty na soupeře. Na osmnácté rychlostní zkoušce jsme v jedné ze zatáček vyrobili hodiny. Problémy nás potkaly ještě na předposlední rychlostní zkoušce, kde jsme naráz chytili dvojnásobný defekt. Naštěstí vše dobře dopadlo a závod jsme dokončili,“ popsal všechny peripetie Brynda.

Bronzový stupínek nakonec vybojoval Lubomír Vokál, který si zažil horké chvilky už na úvodní RZ, kdy se mu otevřela kapota. Bezproblémovou soutěž neabsolvoval ani Miroslav Levora, který se pro změnu celou sobotu potýkal se skomírajícím motorem. Luboš Picek na RZ1 předvedl ukázkovou „boudu“ a svůj výkon vypiloval „jen“ na šestou příčku, František Markvart při dalším startu s pohárovou fábií na soupeře nestačil. Ostatní posádky do cíle nedorazily nebo musely využít superrally. První případ se týkal Petra Křížka, druhý například domácího Ladislava Belingera či Tomáše Hobzy.

Viktor Hausknotz
Sdílet

Příspěvky / komentáře

info

Abyste mohli psát komentáře ke článkům, musíte se přihlásit
toplist