Klokani řádí na tratích rychlostních zkoušek

Nebojte se, nejde o exotické živočichy, kteří snad narušovali řádný průběh českých soutěží. I když, „Klokani“, se kterými si budeme povídat, umějí se svými vozy na rychlostních zkouškách také hezky skákat. Jde o syny a otce Klokočníkovic, kteří v posledních letech již v druhé generaci brázdí především tratě MČR historických automobilů a Rallysprint série, ale nejenom ty. V rozhovoru jsme si s oběma zástupci mladší generace Klokočníků povídali o jejich dosavadní letošní sezoně a zavzpomínali jsme ještě i na sezonu loňskou.

Tomáši mladší, nejvíce podniků z Vaší rodiny jsi loni i letos absolvoval Ty, tak dostaneš slovo jako první. Do letošní sezony jsi úspěšně vstoupil na šumavské Historic Vltava Rallye, kde se Vám s tvou tradiční spolujezdkyní Renatou Riškovou podařilo obsadit krásné druhé místo v nabité třídě E1 MČR-HA v konkurenci sedmi ostatních posádek. Můžeš popsat, jak to u vás na mokrých a studených šumavských tratích probíhalo?

Tomáš Klokočník jun.: „Ahoj, Šumava nás trochu potrénovala svými podmínkami, ale to bylo pro všechny posádky stejné. Každopádně mě tyhle podmínky prověřující posádky baví a sedí mi. Čím více bordelu a vody, tím pro mě lepší. Hlavně se více vyrovnají výkony aut. Takže za mě super.“

V absolutním pořadí celé Vltavy včetně posádek Mistrovství Evropy to pak bylo hezké 26. místo z 52. dokončivších. Porovnávali jste se i s evropskými posádkami?

Tomáš jun.: „Hele vůbec ne. Auta z evropského šampionátu jsem vůbec nesledoval, akorát Oldu Kovaříka, jelikož s námi byl ve skupině. Jinak ne.“

Na úspěšnou Vltavu jste navázali účastí Rallye Český Krumlov a AgrotecRally Hustopeče. Tam u Tebe však ve výsledcích svítí odstoupení pro technické závady vašeho favorita. Jak soutěže probíhaly a co se přihodilo?

Tomáš jun.: „V Krumlově mě to bavilo i přes technické problémy, kvůli kterým nám fáčko nejelo na 100 %. I přes to jsme drželi první místo ve třídě. Bohužel technické problémy vyústily v naše odstoupení, kdy jsme auto tři kilometry po startu jedné rychlostní zkoušky „uvařili“. Co se týče Hustopečí, tak do začátku soutěže jsem nevstoupil úplně dobře a po první rundě jsme ztráceli na Honzu Šimánka bezmála 30 vteřin. V prvním servise na mě nejspíš dýchla Eliška Junková a celé manko a ještě 10 sekund navrch jsme na první RZ po servisu Honzovi vrátili. Taky mi za to v „úpéčku“ nadával, jestli jsem normální (smích). Bohužel, druhý den jsem musel přímo na erzetě poštelovat vahadlo brzd. Tím vznikla ztráta cca 3 minut, což by asi do konce soutěže nebylo úplně nereálné stáhnout, ale favorit se opět rozhodl vařit, takže jsme museli skončit.“

Petře, v letošní sezoně si zatím, stejně jako brácha, úspěšně absolvoval Historic Vltava Rallye, kterou jste dokončili s Vaškem Karhanem čtvrtí ve třídě E6 a 38. absolutně. Jak hodnotíš svoji šumavskou premiéru?

Petr Klokočník: „Rallye Vltava byl pro mě sen a navíc to tam vypadalo jak na Monte Carlu. Tím pádem jsem si splnil hned dva sny najednou :-D. První den jsme se moc nesvezli kvůli rušení rychlostních zkoušek a na jediné odjeté RZ jsme měli technickou závadu na brzdách. Ale o to víc jsme si to užili druhý den a zase se naučili něco nového s autem. Tím pádem musím hodnotit tuto soutěž za nás kladně. Chceme jít se žigulíkem postupnými kroky.“

Loni jsi ve velkém mistráku už startoval na Rallye Pačejov, i když tam to nevyšlo až do cíle. Které tratě ti sedí víc – šumavské nebo pačejovské?

Petr: „Je to těžké porovnat. Líbí se mi moc oboje a chci se tam určitě vrátit. Obě soutěže jsou technické. Možná Šumava má větší kouzlo díky proměnlivému počasí.“

Když už jsme u loňské sezony, tak v ní se Ti podařilo zvítězit s Vaškem Karhanem a Ladou VFTS ve třídě E6 na Silmet Rally Příbram. Můžeš zavzpomínat na loňskou Příbram?

Petr: „Tato soutěž je pro Vencu domácí a já jí beru také tak. Byla to má první soutěž, kterou jsem jel v českém mistráku, resp. Rallysprint sérii. Vloni jsme sice vyhráli třídu, ale spíše díky tomu, že jsme auto doslova dotlačili do cíle, než že bychom o něj závodili.“

Jde stále o toho samého béčkového „žigula“ se kterým stále občas jezdí i Tvůj otec?

Petr: „Ano, je to ten vůz táty. Jako čtrnáctiletý jsem mu na něm dělal mechanika a teď mám možnost tento vůz i řídit. Takže si plním dětský sen.“

Je krocení tohoto surového vozu řidičsky nebo fyzicky náročné?

Petr: „Měl jsem možnost řídit kromě tohoto vozu ještě favorita a Ladu 2107 skupiny A a musím říct, že je to obrovský rozdíl. VFTS je náročný jak řidičsky tak i fyzicky, ale zase ten pocit z toho auta je fantastický.“

Tomáši, pojďme zavzpomínat i na Tvoji loňskou sezonu. Nejvíce tam ve výsledcích svítí cenné vítězství ve třídě E1 v konkurenci šesti dalších posádek na Invelt Rally Pačejov. Jak se toto vítězství zrodilo?

Tomáš jun.: „Vítězství v Pačejově předcházelo to, že asi 14 dní před závody, když jsem byl na dovolené v Bulharsku, jsem zjistil, že Renata bohužel marodí se zády. Tak jsem narychlo během snídaně volal Davidu Kovářovi, jestli se pojede podívat na „Pačív“, a druhá otázka byla, jestli ho chce vidět z místa mitfáry, načež mi odpověděl, že určitě rád. V samotné rally jsme pak zvítězili stylem start-cíl, a to i přes problémy s brzdami, kdy nám auto v podstatě vůbec nebrzdilo. Nicméně i za těchto ne zrovna optimálních podmínek se nám povedlo udržet za zády udržet Pavla Vítovce. Takže to byl souboj jak s technikou, tak se soupeři.“

Po Pačejově jste se loni na podzim vydali na rakouskou Herbst Rallye, kde jste, ty výjimečně tentokrát s Vaškem Karhanem, obsadili třetí příčku ve třídě 6.4, ovšem pouze osmnáct sekund druhým a 24 sekund za vítězem. Byl to velký souboj?

Tomáš jun: „Jojo, je to tak, na Herbstu to byl velký sport, a to hlavně díky Martinu Neoralovi. Celý den jsme se přetahovali o prvenství ve třídě, ale ve finále Martin v posledních dvou RZ zvolil rychlejší tempo než já a nám nezbývalo než se nakonec spokojit až s třetí příčkou. Tímto mu ještě jednou gratuluji. Každopádně další zkušenosti na šotolině se vždycky hodí.“

Šlo o Tvoji první zahraniční účast. Jak bys porovnal rakouské tratě Herbst Rallye s českými a co Tě na nich nejvíce zaujalo?

Tomáš jun: „Herbst jsme si náramně užili, vřele doporučuji. Rallysprint se stovkou ostrých kilometrů za skvělou cenu a blízko nás, v podstatě hned na hranicích. Co se týče tratí, tak jejich asfalty nejsou rozbité jak u nás. Jsou tu krásné úseky na šotolině. Co se mi vážně líbilo, že jsme si vyzkoušeli více podmínek. Ráno byla zima a místy ještě i mokro. Přes den bylo krásně slunečno, takže tratě byly suché, a jelikož se to jede až do nějaké šesté hodiny večerní a na podzim,tak jsme si zajezdili i ve tmě. Zkrátka za relativně málo peněz hodně muziky.“

V závěru loňského roku jsi se na Pražském Rallysprintu představil nezvykle s Opelem Astra. To byla jenom epizodní záležitost nebo bude mít ještě nějaké pokračování?

Tomáš jun.: „Kdo ví. Samozřejmě Astra je přeci jen dvoulitr, takže ten výkon je úplně jinde, ale prozatím to byla jednorázová záležitost.“

Právě loni v Praze jste vyrovnali početní rekord rodiny Semerádovic, když jste se představili na startu všichni tři – Ty, Petr i váš táta, tedy Tomáš starší. Právě táta musel nakonec zachraňovat „čest“ Vaší rodiny, kdy jako jediný dojel až do cíle na Strahově a ještě přitom pobavil diváky řadou hezkých smyků. Neproběhlo pak v rodinných kruzích nějaké to špičkování na téma jak zkušenost porazila mládí? :-)

Tomáš jun:„ No určitě tam něco takového proběhlo, ale také by se měl taťka pochlubit, že to taky málem zahodil do stejného patníku, jako já (smích). Každopádně jej musím velice pochválit, protože je to rozený „zadokolkář“, ale i s „předkem“ se tady ukázal jako velkej bombarďák. Ale na druhou stranu zase, teď to měl možnost ode mě pár let odkoukávat.“ ;-)

Petře, na závěr dáme slovo zase Tobě. Tebe i bráchu nyní čeká Rally Bohemia, kde jste ještě ani jeden nestartovali. Jaká bude rodinná strategie?

Petr: „No já to mám při pohledu do startovní listiny jasné, prostě za každou cenu si jedu pro první místo ve třídě E6! Akorát našim jediným soupeřem bude vzhledem k tomu, že jsme jediní přihlášení účastníci ve třídě, technika, což je smutné. Ale to také není lehký soupeř. :-D Brácha musí mít také jediný cíl a to je první místo ve třídě E1. Tam se můžeme těšit především na souboj mezi ním a druhým přihlášeným favoritem Martina Neorala. Tak nám držte palce.“

A co se u Vás chystá pro druhou polovinu sezony a myslíš, že budeme moci letos zase někde vidět i tátu?

Petr: „Já se chystám hned 14 dní po Bohemia Rally do Příbrami a následně na již zmíněný Pačejov. A pak by nás mohla čekat premiéra za hranicemi na Rally Herbst na závěr roku si tradičně nemůžeme nechat ujít show v Praze při Pražském Rallysprintu.

Tátu letos asi za volantem nikde neuvidíte, nicméně v servisu ho můžete vidět na všech závodech, protože stejně jako v minulých letech se ujal pozice manažera našeho týmu, takže řeší organizaci a další věci. Také si teď ladí nějaké zdravotní záležitosti, nicméně nejpozději příští rok se určitě zase někde sveze.“

Moc Vám oběma děkuji za rozhovor a přeji vše nej do druhé části letošní sezony!