Tři mečboly Miroslava Janoty

Miroslav Janota s Pavlem Dreslerem se z italské Elby, kde devátým podnikem pokračovalo mistrovství Evropy v automobilových soutěžích historiků, vrátili nejen s třemi krásnými poháry, ale hlavně na dosah týmového úspěchu. Posádka Hájek Historic Czech National Rally Teamu má v závěru evropského šampionátu, tenisově řečeno, výhodu tří mečbolů, aby skvěle rozjetý seriál zakončila ziskem titulu mistrů Evropy.

Šampionát starého kontinentu má před sebou poslední tři soutěže. Druhý říjnový víkend je na pořadu Historic Vltava Rallye v Klatovech a v listopadu nejprve španělská Rallye Costa Brava a pak francouzská Rallye du Var. Miroslavu Janotovi s Pavlem Dreslerem v dramatickém finále skupiny 2 stačí s vozem Opel Kadett C-GTE už jediné, na jedné ze soutěží skončit do druhého místa, nebo nechat za sebou italské trio pronásledovatelů Parisi, Corredig a Pasutti. Říká se sice, že polední krok je ten nejtěžší, ale naše dvojice právě na horké půdě svých soupeřů v Udine a na Elbě dokázala, že strachem rozhodně netrpí, ale umí se připravit, věří si a má v sobě obrovskou bojovnost a vůli po vítězství.

Na Elbě jako u nás v zimě

Série dvou zářijových soutěží pod Alpami, která odstartovala podzimní program mistrovství historiků, byla očekávána v radotínském týmu s určitým napětím. Na jihu ležel klíč k evropskému zlatu a přitom loni se Mirkovi v Udine nedařilo a na Elbě nikdy nestartoval. A všechno ještě začalo kotrmelcem přes střechu. Nakonec z toho bylo v Udine sedmé místo absolutně, druhé ve skupině 2 a tradiční vítězství ve třídě C3 do dvou litrů. Na Elbě to tak dramaticky nezačalo, ale ukázalo se, že i středomořský ostrov má své specifikum. Místy neuvěřitelně kluzký asfalt byl velice zrádný a páté místo po první etapě naznačilo, že premiéra právě tady snadná nebude.

„Asfaltový povrch se na rychlostních zkouškách měnil a klouzat začínal většinou za zatáčkou nebo v její polovině na výjezdu. Domácí byli v obrovské výhodě. Věděli dobře, kde to je zrádné. Parisi, kterého jsme letos pokaždé s velkým náskokem poráželi, byl najednou po první etapě před námi. Široké porsche s motorem vzadu sedělo na cestách jak přibité. Proti našemu opelu to byla motokára. Navíc šestnáctiventilový dvoulitr kadetu má výkon až ve vysokých otáčkách, takže my jsme v úvodu jeli neustále ve smyku a já měl, co dělat, abych se udržel vůbec na trati. Řada posádek měla stejné problémy a havárií přibývalo.

My jsme se ale učili poměrně rychle. Už v pátek jsme dokázali zvolit správnou kombinaci pneumatik, vzadu jsem měl měkčí široké michelinky, vpředu tvrdší dunlopy. Změnil jsem i jezdecký styl. Jel jsem asi tak, jako když u nás vládne zima. Hodně míst jsme projížděli táhlým smykem. Diváci byli nadšeni, byli jsme jedni z mála ve startovním poli, co jim tohle předváděli. V pátek jsme zrychlili, dostali se do první desítky absolutně, a v sobotu jsme si to už opravdu užívali. Na prvním místě jezdil zcela suverénní Salvini a my jsme si stříbrnou pozici už jen hlídali. Bojovali jsme v tempu, s nasazením, ale takticky. Nemělo smysl zbytečně riskovat,“ řekl Miroslav Janota po skončení soutěže, při které opět ukázal psychickou odolnost a stejně jako v Udine mu ztráta v úvodu neublížila, naopak ještě víc dokázal zmobilizovat síly.

„Obě italské soutěže byly náročné na psychiku. Museli jsme dohánět pokaždé ztrátu. V Udine jsme se doslova rvali o výsledek až do cíle, na Elbě jsme poslední den už mohli jet v klidu. Zvládli jsme to, ale i díky přípravě s Honzou Možným. Tohle byl výsledek jeho „terapie“. Naučil jsem se koncentrovat za každé situace na další průběh soutěže, i když se nedaří, a jet to svoje a bojovat. Samozřejmě, že mi ale pomáhá i klid a přehled mého partnera v autě Pavla Dreslera,“ dodal Miroslav Janota, pro kterého bylo pak nejkrásnějším zážitkem a nádhernou odměnou za předvedený výkon slavnostní vyhlášení výsledků na Elbě.

„Nic krásnějšího jsme opravdu nezažili,“ doplnil Mirka jeho spolujezdec Pavel Dresler. „Vše se odehrálo v nádherné atmosféře starobylého městečka, kde jsme přebírali hned tři ceny. Za druhé místo mezi stálými jezdci mistrovství Evropy skupiny 2, za nejlepší zahraniční posádku a na závěr i Trofej Mare e Monti za celkově nejlepší výkon v Udine a na Elbě. Tohle ocenění bylo zvlášť milé, protože soupeře i pořadatele jsme při premiéře na Elbě svým výkonem opravdu překvapili. Ostrovní soutěž měla hodně úskalí, o kterých domácí věděli, ale my se s tím museli na místě vypořádat. Vyšlo nám to. Všem proto musím poděkovat, pracovali perfektně,“ řekl Pavel Dresler.

Na Šumavě potvrdit titul

Úspěšné vystoupení Miroslava Janoty s Pavlem Dreslerem na Elbě sledoval sportovní manažer týmu Jan Možný z povzdálí, protože plnil pracovní povinnosti u stáje Škoda Motorsport v San Remu na soutěži IRC, ale po návratu domů netajil spokojenost.

„Rád bych poděkoval posádce za zodpovědný výkon na Elbě a mechanikům za bezchybný servis. Určitě nebylo lehké brzdit své sportovní vášně a jet „pouze“ pro důležité body do hodnocení šampionátu. V podobném duchu povedeme i závod na Šumavě, kdy je zkrátka někdy v životě nutné ustoupit od dílčího úspěchu, a budeme se snažit jako tým naplnit hlavní cíl, kterým je evropský titul. Vím, že to bude určitě k nelibosti fanoušků, ale Mirek pojede tak, aby se pokusil zajistit vysněné zlato právě na Šumavě, což znamená, že ho rozhodně nepoženeme do obhajoby absolutního vítězství, ale bude mít s Pavlem za úkol uhlídat druhé místo v kategorii 2,“ řekl Jan Možný.