Jan Španěl: Rally jsou pro mne jasnou prioritou

Seznam posádek na jednotlivých soutěžích bývá hodně pestrý. Jsou zde ostřílení jezdci, hobbíci, kteří obětují poslední korunu jen pro to, aby mohli jet nebo i začátečníci. Do poslední škatulky patří i sedmnáctiletý Jan Španěl, pojďme si ho představit.

Honzo, ty se pohybuješ po českých erzetách krátkou dobu, zkus se nám prosím na úvod představit…

„Ahoj, zdravím vás všechny. Za volantem auta jsem na erzetách opravdu krátkou dobu, ale kolem českých rychlostních zkoušek se pohybuji poměrně dlouho. Bydlím v Hrachovci u Valašského Meziříčí, takže na startu Valašské rally jsem byl s taťkou a bráchou už v kočárku.

Je mi 17 let, studuji třetí ročník Střední školy informatiky a řemesel v Rožnově pod Radhoštěm a mezi mé největší záliby patří závodění na čemkoliv a kdekoliv. Ať je to enduro kolo nebo motorka, minikára, atletika nebo teď už i auto. Za ValMez jsem hrával florbal a za Hrachovec fotbal. Taky jsem zkoušel tenis a badminton.“

Tobě hodně pomohl ke vstupu do rally projekt Autoklub Rally Rookie, přibliž nám tento projekt…

„O projektu Autoklub Rally Rookie jsem se dozvěděl na jaře letošního roku na Autoslalomové akademii, kterou pořádalo Středisko automobilového sportu Zlín na letišti v Biskupicích. Tam jsem se rozhodl, že se do projektu přihlásím.

Nejdříve jsem musel natočit motivační video, další podmínkou byla účast na prvních dvou podnicích MČR v automobilovém slalomu v Přerově a Otrokovicích, kde nás hodnotila odborná komise, která mě na závěr vybrala jako vítěze Autoklub Rally Rookie a dostal jsem možnost startovat na vybraných podnicích rallysprint série. Musel jsem si vyřídit závodní licenci, absolvovat bezpečnostní školení, sportovního lékaře, učili jsme se psát rozpis, atd. O prázdninách jsem se konečně dočkal prvního testu závodní Fabie od společnosti PWJ s.r.o., který sloužil především k nastavení sedačky, pásů a seznámení se se závodním autem. Jako „bezpečák“ jsem s Martinem Konečným absolvoval celou Rally Hustopeče 2023, od seznamovacích jízd až po průjezd cílovou rampou.“

Automobilové soutěže nejsou tvým prvním motoristickým sportem, čím vším jsi prošel a jakých výsledků jsi dosáhl?

„Všechno to začalo v mých 10 letech, kdy jsem začal jezdit závody na minikárách za klub z Rožnova pod Radhoštěm. V sezoně 2021 se mi podařilo v kategorii M3 získat první titul Mistra České republiky, v následujícím roce jsem přestoupil do starší věkové kategorie M4, kde jsem titul Mistra ČR obhájil a přidal i vítězství v Poháru ČR.

Pak už jsem se začal poohlížet po něčem s motorem, a jelikož kamarád jezdil automobilové slalomy, půjčili jsme si jeho auto, vyzkoušeli pár slalomů i závody do vrchu v rámci Edda cupu.“

Na první rally ses objevil při Barum rally. Jakou roli jsi zde plnil a jak sis vychutnával atmosféru zlínské soutěže?

„Na Barum rally jsem poprvé řídil závodní auto před diváky. Bylo to při páteční superspeciálce ve Zlíně jako jeden z předjezdců. Ten pocit byl neuvěřitelný, moc jsem si to užil, startovat před takovým počtem lidí. Samozřejmě se na mě přijela podívat celá rodina a kamarádi, takže to byl i docela tlak a obava o auto. Celý zbytek Barum rally jsem pak absolvoval v roli předjezdce, ale už ne za volantem. Hlídali jsme, aby diváci nestáli v zakázaných prostorech, jestli je všechno vypáskované, jak má být, komunikovali jsme s ředitelstvím soutěže. Byl to pohled na rally z opačné strany, než jsem to znal doteď.“

Ostrou premiéru sis odbyl ve Vyškově. Jak se zpětně díváš na svou první soutěž?

„Poprvé v životě jsem si diktoval rozpis. Komplikované to bylo proto, že jsem seděl na místě spolujezdce. Proto jsme první průjezdy rychlostními zkouškami v závodě více méně kontrolovali to, co jsme si napsali. Zvykal jsem si na to, jak auto funguje a na celý průběh rally. Při druhých průjezdech už jsme se snažili zrychlit, jelikož jsem už věděl, co mě čeká a co si mohu k autu dovolit. Bylo to vidět i na časech, dokázali jsme zrychlit cca o 1 sekundu na kilometr RZ.“

Při Rally Morava sis dojel pro první pohár ve třídě, ale také první vyhranou erzetu ve třídě…

„Rally Morava byla extrémně náročná, protože se jela celá na vodě a já s mokrými gumami neměl žádné zkušenosti. A možná právě proto, že bylo mokro, se nám dařilo zajíždět celkem dobré časy, i když jsme měli nejslabší auto ve startovním poli. No a ta poslední erzeta, kterou jsme vyhráli? V prvním průjezdu touto zkouškou jsem udělal chybu v jednom z vracáků. Navíc jsme k poslední RZ přijížděli objízdnou trasou kvůli požáru vozu před námi na předchozí zkoušce. Ale i tak nám erzeta sedla parádně, já jsem do ní šel s tím, že se nemáme kam posunout, ale snažil jsem se jet v co největším tempu, jelikož se mi tato vložka moc líbila. Už po pár kilometrech jsem cítil, že to bude rychlé a nevnímal jsem nic než auto a pečlivý diktát Vládi. Nakonec to vyšlo na bednu a nejrychlejší čas ve třídě.“

Zatím poslední závod jsi jel při vsetínském sprintu. Byla pro tebe domácí soutěž výhodou, nebo tě svazovala?

„Bylo to tak i tak. Některé úseky jsem měl „nakoukané“, např. kolem Trojáku a Dušné, ale Semetín ani konec Vesníku, tam jsem nikdy nebyl. Bylo tady hodně lidí, kamarádů, kteří se přijeli podívat, což mě trochu svazovalo. Navíc jsem tak nějak cítil, že s koncem této rally pro mě končí celý projekt Autoklub Rally Rookie a nechtěl jsem to pokazit… Byla to hodně náročná rally, ale krásná, škoda jen toho defektu na poslední RZ. Měli jsme ji moc dobře rozjetou a dost nás to v cíli mrzelo. Byla to moje chyba, při výjezdu na Troják jsem si nedal pozor na odřezanou železnou tyč, která byla přímo v cutu, a my ji trefili.“

Jak hodnotíš svou premiérovou sezonu v rally?

„Celý letošní rok byl pro mě splněním velkého snu. Ještě na začátku roku bych si ani nepomyslel, že něco takového je možné. Začal jsem v minikáře a skončil úspěšně v cíli Rally Vsetín, co víc si přát.“

Tvým mentorem je zkušený Vladimír Machoň, jak se ti líbí tato spolupráce?

„Vláďa je super člověk a má podstatnou zásluhu na tom, že jsme všechny tři závody dokončili bez větších problémů a provedl mě bezpečně všemi erzetami. Snažili jsme si to v autě hlavně užít a byl jsem moc rád za tento přístup, protože mi přišlo, že na mě nebyl vyvíjen takový tlak. Upozorňoval mě na záludná místa a naopak tam, kde to šlo, mě zrychlovalo jeho „Drž!!!“. Moc mu děkuju za to, že si se mnou do auta sedl a pomohl mi udělat první krůčky na cestě k opravdové rally.“

Jak budeš trávit přestávku mezi jednotlivými sezonami?

„V první řadě musím dohonit to, co jsem zameškal na podzim ve škole. Rally je časově hodně náročná a i přesto, že jsem to na žádnou z nich neměl moc daleko, nějaké zameškané dny tam byly. Naštěstí maturita bude až za necelé dva roky, tak to snad nebude velký problém. No a jinak makat na fyzičce, užít si Vánoce a snad i sníh.“

Už plánuješ sezonu 2024, kde tě uvidíme?

„Určitě chci i nadále pokračovat v motorsportu. Aktuálně řešíme, jestli se vydat cestou pronájmu auta nebo zkusit pořídit něco do začátků. O všem budou samozřejmě rozhodovat finance. V květnu budu mít 18 let a i řidičský průkaz, takže se uvidíme i příští rok. Jestli to bude rally, slalom, kopec, to se uvidí. Ale pro mě je rally jasnou prioritou.“

Poděkování, vzkaz fans

„V první řadě bych chtěl poděkovat svému taťkovi, který se mi věnuje od dětství a neskutečně mě podporuje a pomáhá mi plnit si můj sen, možná i ten svůj. Také ostatním členům rodiny, kamarádům, bez kterých by nic z toho nebylo možné.

Speciální poděkování musím poslat všem, kteří se zasloužili o projekt Autoklub Rally Rookie: Autoklubu ČR, SAS Zlín, PWJ. s.r.o., bez nich by nic z toho, co mám za sebou, nebylo možné. Byl to neuvěřitelný rok. Klukovi, který se vozil na minikáře, bez motoru, z kopce dolů, jste umožnili sednout si do závodního auta a zažít opravdovou rally. Za to vám všem děkuji. A ještě jednou musím vyzvednout roli jednoho z nejdůležitějších lidí v projektu, Vladimíra Machoně – bez něj bych to takhle nezvládl. Vláďo, děkuji.“